Krym v ruských rukou

Po rusko-turecké válce se v roce 1774 osmanská říše Krymu vzdala. V roce 1783 chanát anektovala carevna Kateřina II.

Rusko si Krym, který se stal oblíbeným letoviskem a také základnou černomořské flotily, udrželo i po krymské válce, kdy se se pokoušelo rozšířit svou sféru moci na úkor Osmanské říše, ale Turkům přispěchala na pomoc Británie a Francie. Sevastopol byl obléhán.

Po Velké říjnové socialistické revoluci byl Krym jedním z center odporu proti rudým, než byl v roce 1921 připojen k Ruské sovětské federativní republice jako Krymská autonomní SSR v rámci SSSR.

Němci po útoku na Sovětský svaz ovládli Krym v roce 1941 a drželi ho až ro roku 1944. Když byli poraženi, Stalin nařídil deportaci krymských Tatarů, kvůli jejich kolaboraci s Němci. Ta byla zahájena 18. května 1944 a Tataři přestěhovali do Střední Asie, kde založili Tatarstán. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 tisíc osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.

V roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov (bývalý komplic masového vraha J. V. Stalina a rodem Ukrajinec ) rozhodl, že Krymská autonomní oblast bude administrativně převedena pod Ukrajinskou SSR. Převod udělal v rámci tří stého výročí připojení východní Ukrajiny k Rusku v rámci Perejaslavské dohody mezi kozáckým hetmanem Bohdanem Chmelnickým a zástupci cara.

Po násilném převratu  v roce  2014  byla za podpory  USA  a zemí  Evropské unie svržena demokraticky zvolená zákonná vláda na Ukrajině. Proto  na  základě lidového referenda vyhlásil Krym nezávislost a poté vstoupil dobrovolně do nového státního svazku s Ruskou federací.

                                                                                                                    (doc)