Stanovy

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

STANOVY  STRANY

Tyto stanovy REPUBLIKÁNSKÉ STRANY ČECH, MORAVY A SLEZSKA byly schváleny Ministerstvem vnitra ČR dne 24.6.2010 pod registračním číslem MV-57833-6/VS-2010.Identifikační číslo 71339922.

Část I.

Úvodní  ustanovení.

Článek 1.

  1. Název politické strany zní : REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH,MORAVY A SLEZSKA
  2. Používaná zkratka : RSČMS
  3. Sídlo strany : Litovelská  18, 779 00 Olomouc

Článek 2.

  1. RSČMS je politickou stranou, jejíž program spočívá na principu národním, principu svobody a odpovědnosti občana za sebe, svoji rodinu, svoji obec, svůj národ a stát, principu sociálním a principu trvale udržitelného rozvoje.
  2. RSČMS působí v politickém systému České republiky v souladu se svým programem, těmito stanovami a platnými právními předpisy o sdružování v politických stranách a hnutích.

Článek 3.

  1. K symbolickému označení strany RSČMS užívá grafické vyjádření vyobrazená v příloze těchto stanov.

Část II.

Členství.

Vznik, trvání a zánik členství

Článek 1.

  1. Členem RSČMS může být každý občan České republiky starší 18let způsobilý k právním úkonům, který není členem jiné politické strany či politického hnutí a který souhlasí s programem strany a jejími stanovami a chce se aktivně podílet na jeho uskutečňování.
  2.  Členství vzniká vlastnoručním podpisem přihlášky přijetím Místní organizací RSČMS nebo Okresní (obvodní) organizací RSČMS a zaplacením členského příspěvku.

3.1 Člen RSČMS se stává členem přijímající organizace.

3.2 Člen RSČMS může být členem pouze jedné Místní organizace či Okresní

(obvodní) organizace

  1. Dokladem o členství v RSČMS je průkaz člena.
  1. Členství v RSČMS  zaniká :

a)      Vystoupením

b)      Zrušením členství

c)       Ztrátou způsobilosti k právním úkonům

d)      Vstupem do jiné politické strany či politického hnutí

e)      Úmrtím

f)       Zánikem Místní či Okresní (obvodní) organizace, jejíž je členem, nepožádá-li do jednoho měsíce ode dne zániku organizace o členství v jiné Místní či Okresní (obvodní) organizaci

  1. Člen RSČMS má právo kdykoliv ze strany vystoupit formou písemného oznámení, doručeného Místní organizaci, popř. Okresní (obvodní) organizaci, jejíž je členem.

7.1. Členu RSČMS může být zrušeno členství Místní či Okresní (obvodní) organizací, jejíž je členem, jestliže

a)      závažně poruší  Stanovy

b)      poškodí-li RSČMS neoprávněným jednáním jménem strany či jednáním, které je v rozporu s programem a zájmy strany nebo v hrubém rozporu s dobrými mravy

c)       byl-li odsouzen za úmyslný trestný čin

7.2.  Návrh na zrušení členství je oprávněn podat každý člen dotčené Místní či Okresní (obvodní) organizace a Ústřední rada.

7.3. Proti rozhodnutí, kterým bylo o zrušení členství rozhodnuto, se může postižený člen odvolat do 15 dnů od jeho doručení k nejblíže vyššímu stranickému orgánu.

7.4. Jestliže odvolací orgán potvrdí zrušení členství, může postižený člen požádat do 21 dnů po doručení rozhodnutí o zrušení členství o revizi Rozhodčí soud. Jestliže je návrh na zrušení členství Místní či Okresní (obvodní) organizací zamítnut, může požádat do 21 dnů po doručení rozhodnutí Rozhodčí soud o revizi navrhovatel.

7.5. Rozhodnutí Rozhodčího soudu je konečné.

8.1.  Členu RSČMS může být Místní či Okresní (obvodní) organizací pozastaveno členství po dobu :

a) odvolacího řízení ve věci rozhodnutí o zrušení členství, a to nejdéle na dobu 30-ti dnů

b) výkon činnosti člena, která je s členstvím v politické straně neslučitelná

c) zvláštního zřetele hodných důvodech osobní povahy na dobu, po kterou tyto důvody trvají.

8.2.  Pro rozhodnutí o pozastavení členství, odvolání proti tomuto rozhodnutí a revizi platí obdobně ust. Části II.Čl.1odst.7.3.,7.4.,7.5.

8.3. Členu, jemuž bylo členství pozastaveno, je Místní organizace popř. Okresní (obvodní) organizace povinna členství obnovit, jakmile pominou důvody pozastavení.

9. Ústřední rada může udělit členovi čestné členství.

 

Čl.2.

Práva a povinnosti členů

  1. Člen RSČMS je zejména oprávněn :

a)      Účastnit se práce Místní či Okresní (obvodní) organizace, jejíž je členem

b)      Účastnit se členské schůze Místní či Okresní (obvodní) organizace

c)       Volit orgány místní organizace či Okresní (obvodní) a být volen do všech orgánů strany

d)      Předkládat všem orgánům strany náměty, stížnosti a připomínky a být vyrozuměn o jejich řešení

e)      Být pravidelně informován o přijatých usneseních ve věcech politické a organizační činnosti strany

f)       Ve stranické činnosti prosazovat své názory předkládat je voleným orgánům strany

g)      Upozorňovat na nedostatky ve stranické činnosti a navrhovat jejich řešení

 

  1. Člen RSČMS je zejména povinen :

a)      Aktivně se podílet na prosazování programu strany a jejích zájmů

b)      Dodržovat stanovy strany

c)       Respektovat rozhodnutí orgánů strany

d)      Včas a řádně platit členské příspěvky

e)      Neprodleně sdělovat Místní či Okresní (obvodní) organizaci, jejíž je členem, změnu osobních údajů vedených v evidenci členů.

 

Část III.

Organizační struktura

Čl.1.

Organizační stupně.

  1. Organizaci strany tvoří :

a)      Místní organizace (MO)

b)      Okresní (obvodní) organizace (OkO)

c)       Krajské organizace (KrO)

ČL.2.

Orgány strany

  1. Na úrovni obce a města :

a)      Členská schůze Mo

b)      Rada MO (MR)

  1. Na úrovni okresu :

a)      Okresní (obvodní) sněm

b)      Okresní (obvodní) konference

c)       Okresní (obvodní rada (OR)

 

  1. Na úrovni kraje :

a)      Krajský sněm

b)      Krajská konference

c)       Krajská rada (KR)

d)      Předsednictvo krajské rady /PKRú

e)      Krajská revizní komise (KRK)

 

  1. Na celostátní úrovni :

a)      Celostátní sjezd

b)      Celostátní konference

c)       Ústřední rada RSČMS (UR)

d)      Předsednictvo ústřední rady (PÚR)

e)      Politické grémium (PG)

f)       Ústřední revizní komise (ÚRK)

g)      Rozhodčí soud RSČMS (RoS)

 

Čl.3

Pravidla činnosti organizačních stupňů a orgánů strany

  1. Činnosti organizací strany na všech stupních se řídí Organizačním řádem
  2. Činnost orgánů strany na všech stupních se řídí Jednacím a volebním řádem
  3. Každý orgán strany má právo na vyřízení svých připomínek a podnětů vyšším orgánem strany.
  4. Volební období orgánů strany je dvouleté.

Čl.4

Složení a pravomoci organizačních stupňů a orgánů strany

  1. Místní organizace
  1. MO sdružuje členy zpravidla podle jejich bydliště.
  2. MO je základním článkem strany a je tvořena nejméně třemi členy.
  3. Ustavení MO berou na vědomí všechny vyšší orgány strany.
  4. MO volí na členské schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu, případně Radu MO a další funkcionáře dle rozhodnutí členské schůze. Rada MO řídí činnost RSČMS v obci či obcích, kde je MO ustavena.
  5. MO sestavují a schvalují kandidátku pro komunální volby a jsou oprávněny uzavírat koaliční dohody na úrovni obecního zastupitelstva.
  6. MO volí či deleguje své zástupce na okresní sněm a do Okresní (obvodní) rady, navrhuje své zástupce na krajský sněm a do Krajské rady.
  7. MO zaniká :

a)      Klesne-li počet členů po dobu 3 měsíců pod stanovené minimum

b)      Usnesením členské schůze o rozpuštění MO

  1. Předseda MO:

–          Je nejvyšším představitelem a mluvčím strany v místě

–          Je odpovědný za činnost strany v místě

–          Svolává členskou schůzi a radu MO

  1. Okresní (obvodní) organizace
  1. Okresní (obvodní) organizace RSČMS (OkO) sdružuje MO působící zpravidla na území jednoho okresu. Je ustanovována podle potřeb a vůle MO či rozhodnutím KrO.
  2. Nejvyšším orgánem OkO je okresní (obvodní) sněm. Okresní (obvodní) sněm se schází minimálně jednou za dva roky. Je svoláván Okresní (obvodní) radou, která stanoví jeho program. Požádá-li o svolání okresního (obvodního) sněmu polovina MO, musí být svolán do 20 dnů.
  3. Delegáty sněmu jsou členové zvolení členskými schůzemi MO, případně pak všichni členové okresní  (obvodní) organizace dle rozhodnutí OR. Okresního (obvodního) sněmu se mají právo zúčastnit s hlasem poradním členové odsupující OR, členové KR a ÚR, poslanci,senátoři a zastupitelé ve VÚSC s územní příslušností k OkO, nejsou-li delegáty s hlasem rozhodujícím a hosté pozvaní OR.
  4. V pravomoci okresního (obvodního ) sněmu je zejména :

a)      Přijímat program okresní (obvodní)organizace

b)      Volit předsedu a místopředsedu OkO

c)       Volit další členy OR

d)      Volit delegáty na krajský sněm

e)      Schvalovat zprávu o činnosti OR

f)       Delegovat členy KR dle klíče stanoveného KR

  1. Okresní konference se schází dle potřeby a svolává ji okresní rada. V případě, že o svolání konference požádá nadpoloviční většina MO, musí být svolána do 20dnů od projednání v OR. Požadavek na svolání okresní konference musí být v OR projednán do 14dnů ode dne podání. Program konference stanoví OR, účastníky konference jsou delegáti, popř. členové a hosté dle odst.3 tohoto článku Stanov.
  2. V pravomoci okresní konference RSČMS je rozhodovat kompetenci okresního sněmu s výjimkou bodu b),c),d) a f) odst.4 tohoto článku Stanov.
  3. Okresní (obvodní) rada je nejvyšším orgánem OkO v období mezi okresními sněmy. Počet členů OR je stanoven okresním sněmem. Okresní (obvodní) radu tvoří volení funkcionáři a místopředsedové, volení členové OR a delegovaní zástupci MO. Okresní (obvodní rada může zvolit své předsednictvo a zřídit své odborné komise.
  4. V pravomoci a povinnostech OR je zejména :

–          Koordinovat činnost MO

–          Připravovat okresní (obvodní ) sněmy a realizovat jejich usnesení

–          Na základě potřeb ustavovat důvěrnická místa v rámci své působnosti

  1. Předseda OkO :

–          Je nejvyšším představitelem Okresní (obvodní) organizace

–          Jedná jménem RSČMS v oblasti působnosti OkO

–          Odpovídá za politickou a organizační činnosti OkO

–          Svolává jednání OR a POR.

  1. Místopředsedové OkO zastupují předsedu OkO v rozsahu svých pravomocí, věřených jim okresním )obvodním sněmem, případně OR.

3.Krajská organizace

  1. Krajská organizace (KrO) sdružuje OkO působící zpravidla na území jednoho kraje. Výjimku uděluje ÚR na základě návrhu příslušné OkO.
  2. Nejvyšším orgánem KrO je krajský sněm. Krajský sněm se schází minimálně jednou za dva roky. Krajský sněm je svoláván Krajskou radou, která stanoví jeho program. Požádá-li o svolání krajského sněmu nadpoloviční většina OkO či MO, musí být svolán do 20 dnů ode dne, kdy bylo jeho svolání projednáno v KR.
  3. Delegáty krajského sněmu jsou členové RSČMS volení v OkO. Počet delegátů krajského sněmu a klíč početního zastoupení stanoví KR dle počtu členů KrO a OkO. Krajského sněmu mají právo se zúčastnit s hlasem poradním členové odstupující KR, členové ÚR, územně příslušní poslanci, senátoři a zastupitelé VÚSC, nejsou-li delegáty s hlasem rozhodujícím a hosté pozvaní KR.
  4. V pravomoci krajského sněmu je zejména :

a)      Přijímat program krajské organizace a politická rozhodnutí s územní platností

b)      Volit předsedu a místopředsedy KrO a členy KR, volit členy Krajské revizní komise

c)       Volit delegáty na celostátní sjezd strany podle klíče stanoveného ÚR

d)      Navrhovat kandidáty na předsedu strany a místopředsedy strany a na členy ÚR,ÚRK a RoS

e)      Přijímat krajský volební program

  1. Krajská konference se schází dle potřeby a svolává ji KR. V případě, že o svolání konference požádá nadpoloviční většina MO či OkO, musí být svolána do 20 dnů od projednání v KR. Požadavek  na svolání krajské konference musí být v KR projednán do 14 dnů ode dne podání. Program konference stanoví KR. Účastníky konference jsou delegáti a hosté dle odst.3 tohoto článku Stanov.
  2. V pravomoci krajské konference RSČMS je rozhodovat v kompetenci krajského sněmuj s výjimkou ustanovení bodu b) a c) odst. 4 tohoto čl.Stanov.
  3. Mandát delegáta krajského sněmu a Krajské konference zaniká novou volbou na okresním sněmu, v případě delegace odvoláním vysílajícím okresním (obvodním) sněmem a stanovením náhradníka. Mandát zaniká též v případě ukončení členství dle části II.Čl.1 těchto Stanov či resignací na mandát. V těchto případech získává mandát náhradníka.
  4. Krajská rada je nejvyšším orgánem KrO v období mezi krajskými sněmy.
  5. Počet členů KR stanoví krajský sněm. KR tvoří předseda a místopředsedové KrO, volení a delegovaní členové v poměru stanoveném krajským sněmem.
  6. KR volí své předsednictvo a zřizuje své odborné komise.
  7. V pravomoci a povinnostech KR je zejména :

a)      Kontrolovat a koordinovat činnost OkO

b)      Kontrolovat hospodaření KrO a OkO

c)       Navrhovat a schvalovat kandidátní listiny pro volby do krajského zastupitelstva

d)      Navrhovat a schvalovat kandidátní listiny pro volby do PČR obecných a krajských zastupitelstev.

e)      Ustavovat krajské odborné komise

f)       Delegovat člena ÚR.

  1. Předseda KR :

–          Je nejvyšším představitelem Krajské organizace

g)      Jedná jménem RSČMS v oblasti působnosti KrO

h)      Odpovídá za politickou a organizační činnost KrO

i)        Svolává a řídí jednání KR a PKR

  1. Předsednictvo krajské rady je ustanoveno rozhodnutím KR. Tvoří ho předseda a místopředsedové KrO a další členové volení z řad členů KR.PKR svolává předseda KrO dle potřeby.
  2. Krajská revizní komis (KRK) je neslučitelná s funkcí v KR a s funkcí krajského manažera. Dále je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedů OkO. KRK volí ze svého středu předsedu KRK. Jednání KRK se uskutečňují zpravidla jednou za čtvrt roku, případně na výzvu kterékoliv MO a OkO či dle požadavku KR.
  3. V kompetencích KRK je zejména :

a)      Kontrola dodržování Stanov RSČMS a Organizačního a Jednacího řádu v rámci působnosti KrO

b)      Kontrola dodržování interních směrnic strany, usnesení stranických orgánů a vyřizování připomínek nižších složek v působnosti KrO

c)       Kontrola hospodaření KrO podle rozpočtu a hospodářsko-právních předpisů

4.Ústřední orgány

  1. Nejvyšším orgánem strany je celostátní sjezd RSČMS, (dále jen sjezd). Řádný sjezd se schází nejméně jednou za dva roky.
  2. Celostátní sjezd musí být svolán, požádá-li o to více než jedna třetina členů strany nebo požádá-li o to alespoň nadpoloviční většina Krajských rad nebo Okresních (obvodních) rad nebo rozhodne-li o tom ÚR. ÚR rozhodne, jedná-li se o sjezd mimořádný nebo řádný.
  3. Řádného celostátního sjezdu se zúčastní delegáti, účastníci s hlasem poradním a hosté podle odst.5 a 6. Mimořádného celostátního sjezdu a celostátní konference (odst.11) se zúčastní delegáti předcházejícího řádného sjezdu podle odst. 5 písm.a) a c) a dále delegáti – členové stávajících orgánů podle odst. 5 písm. B) a d), hosté a účastníci s hlasem poradním podle odst.6.
  4. Sjezd svolává ÚR, delegáti sjezdu musí být svoláni písemně s uvedením návrhu programu minimálně 14 dnů před jeho konáním Nastal-li důvod pro svolání sjezdu podle odst.2, pak ÚR musí do jednoho měsíce ode dne, kdy byla splněna výše uvedená podmínka, rozhodnout o jeho svolání. Lhůta pro svolání sjezdu je v tomto případě nejvíce šedesát dnů ode dne rozhodnutí ÚR o svolání sjezdu.
  5. Delegáty celostátního sjezdu s hlasem rozhodujícím jsou :

a)      Delegáti zvolení na okresních (obvodních) sněmech podle klíče stanoveného ÚR podle počtu členů Okresních (obvodních) organizací

b)      Členové parlamentu a vlády, jsou-li členy strany

c)       Členové senátu

d)      Členové předsednictva ústřední rady

ÚR stanoví klíč pro volené delegáty tak, aby celkový počet delegátů sjezdu dosáhl alespoň 125.

6.

a) Právo zúčastnit se sjezdu s hlasem poradním mají : členové odstupující ÚR,    členové ÚRK, členové RoS

b) Sjezdu se účastní hosté přizvaní PÚR.

  1. Celostátní sjezd má zejména v pravomoci :

a)      schvalovat politickou orientaci strany a programové zásady strany

b)      schvalovat nebo upravovat Stanovy strany

c)       přijímat zásadní politická prohlášení

d)      volit

da) předsedu strany

db) I.místopředsedu a výkonného místopředsedu

dc) členy ÚR ve schváleném počtu

dd) členy Rozhodčího soudu strany

de) členy Ústřední revizní komise

e)      rozhodnout o zániku strany nebo jejím sloučení s jinými politickými stranami či politickými hnutími a o způsobu likvidace majetku strany

f)       schvalovat zprávy o činnosti ÚR, poslaneckého a senátorského klubu, ÚRK a RoS

g)      schvalovat zprávu o hospodaření strany

h)      rozhodovat o dispozicích s majetkem strany nad 10mil.Kč

i)        jmenovat čestné funkcionáře strany

K přijetí rozhodnutí podle bodů a),b),c),e),h) je třeba třípětinové většiny hlasů přítomných delegátů.

  1. Návrh na funkci předsedy strany a členy ÚR, RoS a ÚRK mohou podat Okresní (obvodní) organizace a Krajská organizace na svém sněmu, ÚR a PÚR. Návrh může rovněž podat nejméně 20 delegátů sjezdu písemně před volbou.
  2. Počet členů ÚR je 21, počet členů ÚRK je 5 a počet členů RoS je 5, pokud delegáti sjezdu nerozhodnou jinak.
  3. Mandát voleného delegáta sjezdu končí okamžikem zvolení nového delegáta, rovněž zánikem členství, pozastavením členství a písemným prohlášením delegáta o vzdání se mandátu. Uvolněný mandát získává řádně zvolený náhradník.
  4.  Nový člen ÚR ztrácí volbou mandát delegovaného člena ÚR. V případě uvolnění voleného mandátu člena ÚR stává se novým členem ÚR náhradník zvolený celostátním sjezdem strany.
  5. V období mezi řádnými celostátními sjezdy může ÚR svolat celostátní konferenci strany. Celostátní konference může rozhodovat v kompetencích celostátního sjezdu s výjimkou volby dle odst.7 písm.d) a rozhodování dle písm.e). Podrobnosti upravuje Jednací řád
  6. Nejvyšším orgánem strany v období mezi celostátními sjezdy je Ústřední rada. Členy ÚR s právem hlasovat jsou:

a)      předseda strany

b)      předsedové poslaneckého klubu strany

c)       členové vlády, jsou-li členy strany

d)      zástupci krajských organizací

e)      členové zvolení celostátním sjezdem do schváleného počtu

f)       delegovaného člena ÚR může zastoupit na zasedání ÚR jiný člen krajské rady

Členové uvedení v písmenech b),c) se nezapočítávají do schváleného počtu členů ÚR. Zasedání ÚR mají právo zúčastnit se s hlasem poradním :

j)        členové strany, kteří jsou členy Parlamentu

k)      předseda ÚRK a předseda RoS

l)        ředitel ústřední kanceláře

m)    další členové strany přizvaní rozhodnutím ÚR

  1. Ústřední rada na svém prvním zasedání, které řídí předseda strany, volí členy pÚR. Zároveň určí, za které oblasti činnosti strany budou jednotliví místopředsedové odpovídat, přičemž 1.místopředseda vždy odpovídá za politickou činnosti strany a výkonný místopředseda za řízení Ústřední kanceláře. Všichni místopředsedové a členové PÚR  musí být členy ÚR
  2.  V pravomoci a povinnostech ÚR je zejména :

a)      zajistit plnění usnesení a závěrů celostátního sjezdu a konferencí

b)      rozhodovat o politických a organizačních záležitostech  na celostátní úrovni, koordinovat činnost strany na nižších stupních

c)       přijímat volební program RSČMS a řád přípravy voleb, schvalovat případné volební koalice pro volby do PČR, vyjadřovat se ke kandidátním listinám volebních krajů pro volby do PČE, schvalovat politické a koaliční dohody a rozhodovat o účasti strany ve vládě a doporučovat KR kandidáty pro volby do PČR

d)      schvalovat uzavírání politických a koaličních dohod na celostátní úrovni

e)      projednávat podněty a připomínky nižších orgánů strany

f)       pověřovat své členy konkrétními činnostmi a kompetencemi

g)      koordinovat hospodaření RSČMS schvalovat roční rozpočet v kategoriích příjmy – výdaje, roční účetní uzávěrku, zprávu o hospodaření

h)      svolávat celostátní sjezdy a konference strany a realizovat jejich usnesení

i)        měnit a upravovat organizační struktury strany

j)        přijímat a měnit Jednací, Volební a Organizační řád strany a další stranické normy a směrnice

k)      schvalovat výši členských příspěvků

l)        zřizovat poradní orgány  (odborné komise) pro tvorbu odborných stanovisek potřebných pro svoji práci a práci klubu poslanců a senátorů

m)    zřizovat zájmové kluby a koordinovat jejich činnosti

  1. Zasedání ÚR svolává předseda strany nejméně jednou za tři měsíce nebo dle potřeby. První zasedání musí být svoláno bezprostředně po zvolení ÚR nebo  nejpozději do 14 dnů po ukončení celostátního sjezdu strany.
  2.  V době mezi zasedáními ÚR je nejvyšším orgánem strany Předsednictvo ústřední rady (PÚR). PÚR tvoří předseda strany, místopředsedové strany a další členové volení z řad členů ÚR. Zasedání PÚR se účastní s hlasem poradním předseda RoS a ÚRK a přizvané osoby.
  3.  PÚR se schází zpravidla dvakrát za měsíc
  4.  V pravomoci a povinnostech PÚR je zejména :

a)      rozhodovat o běžných a neodkladných politických či organizačních záležitostech

b)      vydávat politická stanoviska

c)       připravovat materiály pro jednání ÚR a pro práci odborných komisí

d)      iniciovat adresnou činnost ÚRK

e)      vyřizovat podněty a připomínky nižších orgánů strany

f)       pro potřeby zajištění volební kampaně nebo jiné důležité úkoly, jmenuje PÚR v rámci omezeného časového úseku z řad členů strany oblastní zástupce, kteří koordinují činnost strany ve svěřené oblasti

 

  1. Nejbližší ÚR může pozastavit, změnit nebo zrušit rozhodnutí PÚR
  2.  Statutárními zástupci RSČMS jsou předseda a místopředsedové strany. Práva a povinnosti statutárních zástupců upřesňuje Organizační řád
  3.  Předseda RSČMS je nejvyšším představitelem strany. V pravomoci a povinnostech předsedy RSČMS je zejména :

a)      zastupovat stranu navenek, jednat s politickými a společenskými a ostatními subjekty, prezentovat stranu mediálně

b)      připravovat a prezentovat politická stanoviska

c)       připravovat a řídit jednání ÚR, PÚR a PG

d)      jmenovat ředitele ÚK

  1. Místopředsedové strany zastupují předsedu strany v těch kompetencích, pro které byli zvoleni. V případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti zastupuje předsedu 1.místopředseda nebo místopředseda určený ÚR.
  2.  Politické grémium (PG) tvoří předseda, místopředsedové a další členové jmenovaní  ÚR dle potřeby strany z členů strany na přechodné období. Kompetence PG stanoví svým usnesením ÚR.

V pravomoci a povinnostech PG je zejména :

n)      připravovat politická stanoviska a prohlášení, mediální výstupy a jednání s jinými politickými subjekty

  • o)      zajišťovat organizačně běžnou politickou činnost

p)      navrhovat a připravovat materiály pro jednání ÚR

q)      koordinovat politickou práci KrO

  1. Ústřední revizní komise RSČMS je volena sjezdem strany v počtu pěti členů. Při návrhu kandidátů platí zásada maximálně dvou zástupců jedné KrO. ÚRK volí ze svého středu předsedu a místopředsedu ÚRK. Členství v ÚRK je neslučitelné s členstvím v ÚR a s funkcí předsedy či místopředsedy KrO. V pravomoci Ústřední revizní komise je zejména :

a)      kontrola dodržování Stanov RSČMS Organizačního, Jednacího a Volebního řádu usnesení ÚR a interních stranických předpisů

b)      kontrola hospodaření strany

c)       kontrola uzavřených smluv a dohod se zřetelem na zájmy strany

ÚRK je povinna neprodleně reagovat na podněty všech stranických orgánů. O svých závěrech a případných návrzích řešení bez prodlení vyrozumí předsedu strany a Ústřední radu.

  1. ÚRK se schází zpravidla jedenkrát za čtvrtletí, případně dle potřeby. Činnost se řídí jednacím řádem
  2. Členové ÚRK se mohou s hlasem poradním účastnit jednání ÚR,KR a OR.
  3. Všichni členové RSČMS jsou povinni poskytnout ÚRK požadované ústní i písemné informace a podklady vyjma údajů, jejichž poskytování a ochrana jsou upraveny zákonem. Všichni členové RSČMS mají právo zúčastnit se jednání ÚRK, které se dotýkají jejich osoby, o tomto jednání je musí ÚRK vyrozumět s desetidenním předstihem.
  4. Rozhodčí soud RSČMS (RoS) volí celostátní sjezd v počtu 5 členů. RoS si zvolí ze svého středu předsedu RoS. Členství v RoS je neslučitelné s jakoukoliv funkcí v OR, KR.ÚR, KRK, ÚRK či zaměstnaneckým poměrem ve straně
  5. RoS je rozhodčím orgánem ve vnitřních záležitostech strany, souvisejících se Stanovami a ostatními interními předpisy a normami. V pravomoci RoS je zejména :

a)      podávat závazný výklad všech stranických norem a kontrolovat jejich soulad s Ústavou a zákony ČR

b)      podávat závazný výklad k souladu dohod, uzavíraných s cizími subjekty se stranickými normami

c)       rozhodovat o žádosti člena strany o revizi rozhodnutí stranického orgánu

d)      rozhodovat ve vnitrostranických kompetenčních sporech

Nález RoS je konečný.

  1. RoS rozhoduje prostou většinou hlasů v nejméně tříčlenném senátu, jmenovaným předsedou RoS, pro každý jednotlivý případ. Projednávání věci musí zahájit do 14 dnů po doručení písemného podání a ukončit do 14 dnů po zahájení projednávání. Rozhodnutí RoS zašle do 3 dnů účastníkům řízení a ÚR.

Část IV.

Zájmové a profesní kluby

  1. Zájmové a profesní kluby RSČMS vznikají na základě společných zájmů a cílů z iniciativy členů strany.
  2. Kluby mohou být ustaveny na všech organizačních stupních RSČMS. Jejich vznik, strukturu a programové cíle schvaluje zřizující stranický orgán. Zřizující stranický orgán může činnost klubu ukončit tehdy, je-li jeho činnost v rozporu se Stanovami a politickou orientací
  3. Podmínkou ustavení klubu je minimální počet členů na úrovni MO a OkO 3, na úrovni KrO 5, na celostátní úrovni 10.
  4. Zástupci klubu mohou být zváni na jednání stranických orgánů

Část V.

Vnitřní správa

Čl.1

Pravidla hospodaření strany

  1. RSČMS odpovídá za své závazky svým veškerým majetkem.
  2. Veškerý majetek je ve vlastnictví RSČMS jako celku.
  3. ÚR a KrO hospodaří podle svých schválených rozpočtů. Pravidla pro sestavování rozpočtů stanoví ÚR.
  4. Výši členských příspěvků pro každý kalendářní rok stanoví ÚR
  5. Rozhodnutí o dispozicích s majetkem přísluší :

s)       od 50.000,-Kč do 1mil.Kč PÚR

t)       od 1mil.Kč do 10mil.Kč ÚR

u)      nad 10mil.Kč celostátnímu sjezdu či celostátní konferenci strany

Čl.2

Zaměstnanci strany

  1. Postavení, práva a povinnosti zaměstnanců strany a jejich organizační strukturu upravuje Organizační řád RSČMS
  2. Zaměstnanci RSČMS, kteří jsou členy strany mají ve všech oblastech stranického života práva a povinnosti ostatních členů strany s výjimkou omezení dle těchto Stanov.

Čl.3

Právní subjektivita

  1. Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska je samostatným právním subjektem.
  2. Právo jednat jménem strany a jejím jménem se zavazovat a podepisovat mají předseda strany a místopředsedové strany samostatně v rozsahu svých kompetencí, jako statutární orgán
  3. Pravomoci, poskytované dalším funkcionářům strany a zaměstnancům strany vymezuje Organizační a Jednací řád

Čl.VI.

Konflikt zájmů

  1. Členové strany, kteří jsou členy vlády, poslanci a senátory Parlamentu ČR a členy zastupitelstev nesmějí uzavírat žádné dohody a přijímat žádné povinnosti, z nichž by pro ně plynuly závazky k budoucímu politickému chování a jednání ve vládě či zastupitelském sboru.
  2. Ujednání, z něhož vyplývají osobní majetkové výhody pro členy strany ve funkci člena vlády nebo zastupitelských sborů, je člen strany povinen doplnit o písemné prohlášení, že s ním nejsou bezprostředně ani zprostředkovaně spojeny závazky k jeho budoucímu politickému jednání nebo chování ve vládě nebo zastupitelském sboru.
  3. Písemné prohlášení podle odst.2 musí být předloženo příslušné okresní, krajské, resp.Ústřední radě.

Část VII.

Závěrečná ustanovení

  1. Tyto Stanovy nabývají platnosti jejich schválením Ministerstvem vnitra ČR, dne 24.6.2010 a účinnosti dnem jejich registrace Ministerstvem vnitra České republiky
  2. Dnem účinnosti Stanov se jimi řídí vnitřní a vnější právní vztahy